Rozhovor s Jaroslavem Suchým a Irinou Maizlish

Další skvělý taneční pár, který se účastní soutěží WDC (naší střešní organizace) a reprezentuje ČR na mistrovstvích světa a Evropy, je Jaroslav Suchý a Irina Maizlish. Tančí spolu 16 let, jsou manželé a mají spolu dva syny. Jsou stále velmi aktivní a mají velké taneční plány. Držíme jim palce v jejich uskutečňování. 

1. Co vás přivedlo k tanci?

Irina:

Začínala jsem s tancem na Ukrajině, kde mě ve čtyřech letech rodiče přihlásili do lidového tanečního souboru Sluníčko. Tam jsem tancovala do devíti let, než jsme se celá rodina přestěhovali do Izraele. V Izraeli jsem do 15 let zkoušela různé sporty a žánry tance, dokud můj táta nepřišel s nápadem, že bych mohla jít se synem jeho kolegy na společenské tance. Hned na první hodině jsem věděla, že to je TO ONO.

Jarda:

Můj první kontakt se společenským tancem byl určitě prostřednictvím filmu Dirty Dancing. Pamatuju si, že moje sestra nás celou rodinu vytáhla do kina a pak od spolužačky sehnala videokazetu, kterou jsme viděli asi stotisíckrát ;) Už tehdy jsem si představoval, jak tancuju mambo jako Patrick Swayze… Když pak asi v páté třídě ZŠ přišly spolužačky, že potřebují do tanečního kroužku partnery, tak mě to automaticky táhlo to zkusit. Doma jsem oznámil, že chci chodit na “tanečák” a bylo rozhodnuto. Začínal jsem tak v Litoměřicích pod vedením paní Plškové. Díky ní a Lubošovi Voglovi jsem měl možnost naplno pochopit kouzlo společenského a soutěžního tance. V té době tanečnímu světu kralovali Donnie Burns & Gaynor Fairweather a zážitky z této taneční éry svým způsobem formují celou moji taneční kariéru.

2. Co vás na tanci nejvíc baví?

Dalo by se to vyjádřit citátem jednoho našeho trenéra: “The beauty is in the mix.”

Společenský tanec je pro nás unikátní platforma využívající krásnou hudbu, poskytující možnost se vyjádřit pomocí pohybu, vyjít z každodenní reality do světa krásy, elegance a zažít vzrušení. Je to zároveň intenzivní fyzická aktivita (někdo dokonce přirovnává ke sportu). Je to interakce dvou pohlaví (man and woman), zahrnuje soutěžní element a tedy i nutnost překonávat sám sebe, plánovat a své plány realizovat. A ve finále je to vše společenská aktivita - tedy o zajímavých lidech se stejnou vášní. Tato komplexnost nás na tanci baví nejvíc, každý den je možné se posunout dál. Nikdy to není stereotyp.

3. Co je váš největší motor?

Irina:

Mám představu, jak chci aby můj tanec vypadal, jak se chci hýbat a jak chci ovládat svoje tělo a mým největším motorem je pocit uspokojení, když se mi k tomu daří přiblížit.

Jarda:

Tanec mě prostě baví. To je asi to nejvíc, co to vystihuje. Dříve to bylo určitě dost o “rewards” z venčí, kdy jsem měl rád, když mě pochválil trenér, partnerka, nebo byl výsledek na soutěži. To je samozřejmě příjemné stále, ale mnohem víc si teď uvědomuju, že mě fascinuje ta činnost samotná. Víc než jindy. Poslouchat hudbu a hledat způsob, jak ji vyjádřit a reagovat na ni, jak spolupracovat s partnerkou, skloubit techniku a základní taneční prvky tak, aby byly atraktivní a přitom stále v charakteru tance. Zlepšovat se a hledat svoje limity, i z hlediska soutěžního.

4. Jaký byl váš největší zážitek na WDC soutěžích?

Jarda:

První silný zážitek bylo vítězství hned naší první WDC profesionální soutěži, kdy jsme ještě nevěděli, do čeho jdeme, jak na tom výsledkově budeme. Bylo to na soutěži v Belgii a vyhlášení výsledků probíhalo od prvního místa. Pořádně jsme tomu nerozuměli a nevěděli jsme, jestli jsme tedy šestí nebo první. Až když nám dali do ruky obálku s penězi, tak nám to vše došlo ;) Byl to příjemný šok.

Ale tancovat WDC profesionály pro mě není primárně o výsledcích. Vlastně si opět plním svůj sen, tancovat na nejhezčích soutěžích světa, mezi nejkvalitnějšími páry a být hodnoceni nejlepšími porotci a bývalými hvězdami. Když jsme s tancem začínali, sledovali jsme na Eurosportu přenosy z top soutěží v Kremlu nebo z World Masters v Innsbrucku - a najednou můžeme tyto soutěže sami tancovat. A naše tehdejší idoly nás hodnotí. To je zážitek k nezaplacení!

Irina:

Na mnoha soutěžích jsme byli ve finále a některé jsme i vyhráli, ale největší úspěchy a tím pádem zážitky byly z těch velkých soutěží jako např. 7. místo na Mistrovství Evropy v showdance, 12. místo na Mistrovství světa v showdance a dostat se mezi top 45 na Mistrovství světa v latině v Disney. Největší zážitky jsou tak nějak spojeny s nejlepšími výsledky, protože si pak člověk odnáší ze soutěže nejen dobrý pocit ze svého tance, ale taky je rád, že se to líbilo

5. Kde jste se potkali vy dva a jak dlouho spolu tančíte?

Irina: 

Seznámili jsme se pred 16 lety přes internet. Jarda měl inzerát na taneční seznamce Dancesportinfo, že hledá partnerku a já jsem se zrovna rozešla s partnerem. V Izraeli byl tehdy taneční svět dost malý a bylo těžké najít dobrého partnera, hledala jsem partnera v zahraničí. Jardův inzerát mě zaujal, odepsala jsem mu a přiletěla do Prahy na zkoušku. Po čtyřech dnech společných treninků jsme se rozhodli, že se přestěhuju do Prahy a budeme spolu tancovat. Odešla jsem z práce, pozastavila studium na univerzitě, prodala auto a za měsíc jsem byla zpátky v Čechách.

Jarda:

Po několika předchozích zkušenostech s partnerkami jsem si uvědomil, že to co nejvíc potřebuju, je někdo stejně nadšený a ochotný makat jako já. Potřeboval jsem partnerku, která do toho půjde naplno. V té době jsem tak nějak cítil, že tady v Čechách takovou nenajdu, proto jsem si dal inzerát na mezinárodní taneční seznamku, a ozvala se mi Irina. 

Irina: A dnes jsme manželé a máme dva syny

6. Jak se vám daří tancovat se dvěma dětmi?

Irina:

Už když jsme plánovali děti, tak jsme si řekli, že ale chceme tancovat dál. Že to prostě půjde. A s tímto mindsetem se nám to daří. Chce to zapojit organizační schopnosti - je potřeba zkoordinovat hodně věcí: práci, tréninky, sály, trenéry, hlídání, krmení, počasí - aby vše klaplo ve správný moment - ale možné to je :)
Hodně nám pomáhají Jardovi rodiče, zejména když jezdíme na soutěže, ale třeba náš starší syn, kterému je teď pět let, s námi po narození cestoval na soutěže do Moskvy, Innsbrucku nebo na Disney v Paříži

7. Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Chystáme se pokračovat s aktivní soutěžní kariérou. Za posledních 10 let jsme tancovali všechny soutěže pouze v zahraničí, protože WDC soutěže se v ČR nepořádaly, proto bychom si chtěli určitě zatancovat také soutěže tady doma. Těšíme se na soutěže jako Prague Open na Žofíně nebo Czech Dancesport Championship.

Dále pak máme naplánované soutěže v zahraničí, ale zatím se stále odkládají kvůli situaci s covidem. Takže se teď soustředíme na přítomnost a denně trénujeme, vzděláváme se a pracujeme na sobě.

8. Váš oblíbený trenér?

Za posledních 6 let, co tancujeme WDC profesionály, výhradně spolupracujeme pouze s jedním - naším nejoblíbenějším trenérem - kterým je Peter Ingriš.

Jarda:

Já jsem s ní trénoval už od začátku své kariéry, kdy ještě žil v Čechách, potom střídavě, když jezdil z USA, a posledních několik let, co se nadobro vrátil na Slovensko, jsme šťastni, že s ním můžeme trénovat pravidelně a často

Irina:

Ja jsem Petera poznala až po několika letech naší společné taneční kariéry s Jardou. Až když jsme s ním začali trénovat  jsme si uvědomili jaké jsou priority, co je víc podstatné a co míň. Peter nás pravidelně nutí překonávat sami sebe, z fyzického i psychického hlediska, za což jsme moc vděční.

Odkazy na jejich krásné tancování najdete zde:

Rumba - Jaroslav Suchy & Irina Maizlish, Showdance 1/2 Final WDC Professional European Championship 2017

https://youtu.be/9Tnjp6tDj_A

Chacha - Jaroslav Suchy & Irina Maizlish, Cinderella Cup 2014 - final chachacha

https://youtu.be/9JacGh1a2ig

 

Rozhovor připravila a za odpovědi velmi děkuje Lenka Peške.